(Z českého děcáku do zahraničí) Příběh Štefana: Většinu svého dětství prožil v DD Mašťov. Pak se uchytil ve švýcarském Bernu.
V jakém domově jsi žil a jak dlouho?
Žil jsem 15 let v Dětském domově v Mašťově. Odešel jsem v roce 2009, když mi bylo osmnáct.
Jak na svůj život v domově vzpomínáš?
Jelikož jsem v dětském domově žil od 3 let, tak jsem získal slušné chování, stolování, školní docházku a zkoušky do samostatného života.
Co bylo po odchodu z DD?
Odjel jsem do Prahy, kde jsem začal nový život.
Jak ses dostal do zahraničí, proč jsi tam šel?
Do zahraničí jsem se dostal přes známé, kteří mi podali pomocnou ruku. Chtěl jsem se uplatnit v zahraničí.
Kde vlastně žiješ?
Usadil jsem se ve Švýcarsku, je to moc krásná země.
A čím se živíš?
Začínal jsem tím, že jsem roznesl letáky na úklid bytů, venčení psů atd. Teď jsem poloviční majitel nočního klubu. Moje práce mě baví, mám ji rád a hlavně jsem v kontaktu s lidmi. A k tomu ještě studuji jazyk. Můžu si to dovolit, protože vydělávám v přepočtu 40 až 50 tisíc korun měsíčně.
Za co ty peníze utrácíš, jak trávíš volný čas?
Peníze utrácím za sebe, své přátelé a párty. Volný čas trávím ve fitku, cestováním a na párty.
Bylo těžké se usadit za hranicemi?
Usadit se je těžké všude. Ale když člověk chce, dosáhne všeho. Ale spoustu věci si musí odříct a jít za tím, co chtěl, chce a bude chtít.
Myslíš si, že děti po odchodu z dětského domova se lépe usadí v ČR nebo v zahraničí? Co bys jim poradil do života?
Myslím si, že se lépe usadí v ČR. Děti v dětském domově nevědí, jak je to venku tvrdý, natož v cizině. Myslím si, že lepší pro dítě po odchodu z dětského domova je se usadit na nějaký čas v Česku, poznat lidi, udělat si své kontakty, neboť bez lidí kolem sebe člověk nedosáhne ničeho. Moje rada? Nestyďte se a komunikujte. Získávejte lidi kolem sebe ne tím, že jste z dětského domova, ale tím, čím opravdu jste.