I zlobivci dostali dárky. Čertům slíbili, že se polepší
To jsou ale šikovné ručičky dětí, tak pěkně mě vykrojily z perníkového těsta, a jak krásně po upečení voním! Nazdobený jsem opravdu honosně, proto jsem si vysloužil čestné místo na vánočním stromečku, ze kterého jsem sledoval všechna dobrodružství našich dětí. A teď vám o nich budu vyprávět.
Vánoční kulička, která je mojí sousedkou na vedlejší větvičce, šeptala něco o mikulášské nadílce. Děti byly již od rána nedočkavé, pobíhaly po herně sem a tam, div nás ze stromečku samým nadšením neshodily. Celý den se vychovatelů ptaly, kdy už Mikuláš se svojí bandou dorazí, a dočkaly se!
Jásot z blížící se nadílky vystřídal strach z čertů, kteří Mikuláše doprovázeli. Pár zlobivců se schovávalo za sukně hodných tet vychovatelek a slibovalo, že se určitě polepší. I já jsem měl strach, jestli někoho neodnesou v pytli do pekla, ale vše dopadlo dobře! Andělé zachránili celou situaci, čerty zahnali ven a pak už byl čas na slibovanou nadílku. Každý dostal balíček se sladkostmi a ovocem jako odměnu za pěkné básničky a písničky pro Mikuláše.
PERNÍČKOVA SPOLEČNOST
Dalšího rána děti uznaly, že je na stromečku přeci jenom málo perníčků, a rozhodly se, že budou péct cukroví. Samozřejmě jsem měl velkou radost, další kamarád či kamarádka do party se nám hodí. V kuchyni to vonělo jako v ráji, a kdybyste viděli tu nádheru, jakou se jim podařilo vytvořit!
Včelí úlky, linecké, pařížské rohlíčky, kokosové kuličky, perníčky a já už vlastně dál nevím, bylo toho opravdu hodně. Největší radost jsem měl z paní perníčkové, kterou vedle mě děti vystavily, abych prý nebyl sám. Není to od nich milé? Na tvářích vychovatelů a dětí se jevila spokojenost z dobře odvedené práce, a ještě celý den si pod nosem pobrukovali pochvalné melodie o dokonalé chuti cukroví.
Jak se blížily Vánoce, proměňovala se naše herna na zimní pohádkový svět. Světýlka hrála všemi barvami, po celé místnosti visely vánoční řetězy a domem se nesly vánoční koledy. Čekání na Ježíška jsme měli zpříjemněné vánoční besídkou. Já i paní perníčková jsme byli nadšení ze scének a písniček, které si děti nachystaly. Dokonce byly tak šikovné, že u zpívání znakovaly pro neslyšící!
Konečně je to tady, dnes přijde Ježíšek a snad donese i nějaké dárečky. Samým nadšením se mi točí perníčkové knoflíčky. A co teprve ta radost dětí! Od rána natěšeně běhají po celém domově, zpívají vánoční koledy, sledují pohádky a odpočítávají minuty. Ale jak se říká: "Bez práce nejsou koláče!", děti tedy pomáhaly s chlebíčky a jednohubkami, aby měly něco dobrého k zakousnutí v tak sváteční den. K obědu si vychutnaly čočkovou polévku a krupicovou kaši a hurá na procházku do lesa hledat Ježíška.
SPLNĚNÁ PŘÁNÍ
Poté byl čas se slavnostně ustrojit, vyzkoušet pár vánočních tradic (naštěstí mě letící střevíc netrefil, ale bylo to o kousek, uff) a usednout k štědrovečerní večeři. Bylo to dojemné, všichni seděli u jednoho velkého stolu jako rodina. Až mi z toho ukápla cukrová slza.
Ale není čas se tolik dojímat, už slyším zvoneček, byl tady Ježíšek! Kouknu se pod sebe dolů a vedle perníkového koníka Šemíka vidím až u spodku stromečku plno nádherně zabalených dárečků. Hedvábná červená stužka na dárcích ihned přilákala oči šťastných dětí, a ta radost při jejich rozbalování!
Za všechny děti chci poděkovat nadaci Daruj hračku a také nadaci Milý Ježíšku, díky kterým jsem mohl na vlastní perníkové oči vidět tu čistou dětskou radost ze splněného přání.
Letošní Vánoce se opravdu vydařily a já už se těším na ty další. Kdo ví, třeba budu perníkový medvídek nebo snad rohlíček? Nejraději bych byl pro další sezónu asi srdíčkem, ale víte co? Já to nechám na fantazii našich skvělých dětí a jejich vychovatelů.
A. Semeráková
DD Jaroměř